ZEMĚ KÁVY

BRAZÍLIE

Brazílie je po právu považována za královnu kávového trhu. Kromě toho, že je jednou z nejdůležitějších pěstitelských oblastí, je v současnosti na druhém místě ve spotřebě kávy. Ačkoliv tedy Brazilci vypěstují nespočet kvalitních odrůd kávy, většina z nich nikdy Brazílii neopustí a do světa se nedostanou. V Brazílii jsou mimořádně příznivé podmínky pro pěstování kávovníku. Tento obrovský stát se rozprostírá přes tři klimatická pásma: rovníkové, subtropické a mírné. Pěstuje se tady převážně kávovník arabský v několika variantách. Kromě arabiky se začíná rozšiřovat pěstování odolnějšího kávovníku Robusta. Na mezinárodních trzích jsou brazilská kávová zrna označována jako Brazils. Další rozdělení je pak podle státu, ve kterém jsou pěstována. Čtyři z šestadvaceti států Brazílie se podílí na 98% celkové produkce kávy. Jsou to Paraná, která vypěstuje 50% celkové produkce, Sao Paulo, Minas Geraisis a Espírito Santo. Až třičtvrtiny brazilské proukce pocházejí od drobných pěstitelů. K nejzajímavějšímu a nejžádanějšímu druhu patří ten, který se označuje Bahia a pochází ze stejnojmenné oblasti. Za zmínku stojí také dvě odrůdy arabiky bourbon a to Capin Branco a Vista Alre. Je známo, že všechny brazilské kávy mají nižší obsah ki a měly by se pít mladé, protože při dlouhém skladování naoprozvinou kyselost až příliš. 

Guatemala

Guatemala je stát ve Střední Americe. Jeho sousedy jsou Belize, Salvador, Honduras a Mexiko. Název Guatemala pochází z indiánského slova, které znamená země stromů. Země se tak jmenuje proto, že téměř polovinu státu pokrývají tropické lesy. Většina obyvatel žije na jižní vysočině, kde se pěstuje nejdůležitější plodina - káva. Zemědělství je také hlavním zdrojem příjmu. Mírné podnebí, úrodná půda a dostatek srážek by měly Guatemale přinést prosperitu, nicméně země zůstává především kvůli své kruté historii chudá. Káva však přivedla některé obyvatele země k blahobytu a stále ovlivňuje celé její hospodářství. Kávovníky přivezli do země jezuité v roce 1750, ale o rozmach kávového průmyslu se postarali němečtí přistěhovalci. Dnes se kávovníky pěstují zejména na jihu země, kde svahy vulkanických vrchů v Sierra Madře poskytují vybraným arabikám ideální podmínky. Znalci často upřednostňují jejich kořenitou plnou chuť před jinými druhy. Nejlepší druh kávy se jmenuje El Pulcal. Je to výběrová odrůda vynikající kvality, má plnější a dýmovější chuť než jiné guatemalské kávy. Pěstuje se v oblasti Antigua. Další významné pěstitelské oblasti jsou Huehuetenango, San Marco, Oriente, Cobán, Palcya nebo La Umán.

HONDURAS

Honduras je stát ve Střední Americe. Má teplé a vlhké tropické pasátové podnebí, v horách mírnější, ale s bohatými srážkami. Většinu povrchu tvoří tropické deštné pralesy, v kotlinách a v údolích křovité a travnaté savany se sukulenty. Káva se dostala do této země ze Salvadoru. Honduras dnes produkuje kávovníková zrna dobré kvality, která se často vyznačují pikantní kyselostí. Na území Hondurasu se pěstuje arabica v několika variantách v polohách od 330 do 1500m n. m.
Klasifikace jakosti kávových zrn závisí na nadmořské výšce a je označována jako:
- central standard menos altura (C.S.) - 700-1000m n. m.
- high grown (H.G.) - 1000-1500m n. m.
- strictly high grown (S.H.G.) - 1500-2000m n. m.
Nejdůležitější plantáže se rozprostírají v oblastech Santa Barbara, Santa Rosa de Copan, La Paz, Comayagua, Lempiro, Yoro, Olancho, El Paraisa, Cortez atd. Celou produkci distribuují soukromé společnosti a lodní dopravou vozí většinou k odběratelům do Německa a Spojených států z přístavů Puerto Cortéz, Trujillo a Ampala.

INDIE

Téměř každá káva je opředena nějakou pověstí nebo historkou. Stejně je tomu i s indickou kávou. Dle pověsti přinesl do Indie první kávová semena poutník Baba Budan z Jemenu už v roce 1670. Zasadil je v okolí pahorku Maisůr a zde roste dodnes. Indická zrna jsou zajímavá z jednoho důvodu: její unikátnost je ve speciálním způsobu "přípravy". Před několika staletími bylo možné se z Indie do Evropy dopravit pouze na lodi. Cesta byla dlouhá a káva byla n apalubě vystavena velké vlhkosti, díky které změnila barvu i chuť, které se pro ni staly typickou. V dnešní době už přeprava kávy do Evropy netrvá tak dlouho, znalci a kávový labužníci však stále vyžadují, aby káva měla své typické vlastnosti. Proto byl vynalezen způsob zvaný monsooning. Syrová zrníčka kávy vystavují výrobci několik týdnů větru a dešti, aby napodobili způsob, jakým vznikala káva za dob zámořských plaveb. Káva se v Indii pěstuje na plantážích s nadmořskou výškou 600-1800m nad hladinou moře. Z Indie se vyváží jen ty nejkvalitnější druhy, káva pro použití místních se většinou dováží. Nejznámější Indická káva je mysorská, která se pěstuje v oblasti Mysorských hor. Je typická svou jemnou vůní a lahodnou chutí s vinnou příchutí.

JAMAJKA

Jedna z nejdražších a také nejznámějších káv na světě je Blue Mountain. Za její "vznik" vděčíme guvernerovi Jamajky, který si dovezl z cest z ostrova Martinik domů několik arabských rostlin, přesněji dvě odrůdy rostliny coffea arabica. Díky pro kávu skoro ideálním podmínkám se jamajčanům podařilo tuto rostlinu vypěstovat. Toto se stalo před skoro třemisty lety. K hlavním pěstitelským oblastem na Jamajce patří San Andrews, portland a San Thomas. Téměř dokonalé podmínky jsou však v nadmořské výšce téměř 2000 metrů nad hladinou moře, a ty daly kávě Blue Mountain vše, co k růstu potřebuje. Dnes dorůstá do výšky skoro deseti metrů. Zemědělské družstvo, kde se tradičním způsobem pěstuje i sklízí tato káva excelentní kvality, se nachází pouze v hornaté oblasti Blue Mountain. Výsledná káva je typická svou jedinečnou a intenzivní chutí a vůní. Káva sama o sobě má po upražení nádech čokolády a oříšků, celkovou chuť a aroma ji však dodává zvláštní skladování. Tato káva není skladována v jutových pytlích, ale ve zvláštních soudcích. Není to snad proto, že by chtěli mít jamajčané svou kávu originálně balenou, ale v té době k zabalení nic lepšího neměli a tato "soudková" tradice zde zůstala dodnes. K tomu, abyste si mohli unikátní plnou chuť této kávy vychutnat, je sice nutné uvařit kávu o něco silnější než obvykle, ale výsledek stojí skutečně za to. Tato káva je odborníky a labužníky ze světa kávy hodnocena velmi vysoko, a to právě díky své specifické chuti a výborné kvalitě. Káva je navíc velice náročná na pražení, takže hotový výrobek je opravdu skvost mezi kávami.

KOLUMBIE

Kolumbie je považována za největšího světového vývozce jakostních kávovníkových zrn. První kávovník byl přitom do Kolumbie přivezen z francouzských Malých Antil. Kolumbie má velkou výhodu oproti jiným státům, a tou je hornatý terén. Ten poskytuje velmi rozdílné mkroklima, což znamená, že sběr úrody může probíhat téměř po celý rok. Plody kávovníku totiž dozrávají v rozličném čase. Kolumbie má také štěstí v tom, že na rozdíl od Brazilie se nemusí obávat mrazů, které mohou zničit celou úrodu. Pěstuje se zde kávovník arabský v několika variantách. Díky dostatku vodních toků se zrna zpracovávají z velké části mokrou metodou. Dnes je tato země mezi pěstiteli a prducenty kávových zrn na druhém místě světa za Brazílií. V zemi je znát, že pro obyvatele má kávovník velký význam. Například všechna auta, která do země přijíždějí, jsou na hranicích důkladně vydezinfikována, aby do Koumbie nezavlekla nějakou chorobu, která by mohla kávové rostliny napadnout.
Produkční oblasti: Medelín, Armenie, Manizales, Caldas, Quindio, Risaralda, Cucuta, Magdalena, Choco, aj.
Klasifikace zrn: supremo (velké zrno), excelso (střední až malé zrno), caracol (velké perlové zrno) a caracoli (malé perlové zrno).

JEMEN

Před šestým stoletím byl Jemen součástí Arábie a káva z něj se potom nazývala arabika. Vůbec první kávovníková rostlina byla vysazna v okolí přístavního města Mocca a podle toho dostaly jeho plody také název. V současné době bohužel kávovník ustupuje v Jemenu stále oblíbenější žvýkací droze katu, která se zde stala společenskou záležitostí. Na stínění kávovníků v Jemenu využívají topoly. Kávovník se pěstuje podobně jako za dávných časů na terasách, aby se optimálně využily omezené srážky a malé množství obdělávané půdy. Kromě odrůdy Typika a Bourbon se tu ještě pěstuje dalších asi deset místních variant, potomků původní etiopské rostliny. I nejjemější odrůdy jako Mokka Extra se zpracovávají pouze suchou metodou, což znamená, že semena zůstávají v oplodí. Vysušené obaly zrn se naráz odstraňují tradičním způsobem, a to omíláním mezi mlýnskými kameny. Zrna Mokka jsou menší, poměrně tvrdá, nepravidelného tvaru, nestejné velikosti, což jim dodává vzhled perlových zrn. Nejjemnější jemenská Mokka je porovnatelná s etiopsku Harar. Kvalita Mokka zrn však není stálá a může za to právě jejich zpracování. Kávovníkové plody se nechají na rostlině tak dlouho, dokud se nedají lehce setřást nebo samy neopadají na připravené rohože. Takto dokonale zralé plody pak obsahují vysoký podíl sacharidových složek. To zaručuje bohatou jemnou chuť, výraznou kyselost, ale také exotickou ostrost. Káva má navíc decentní čokoládovou příchuť, proto se do ní také jako sladká tečka čokoláda přidává.

KOSTARIKA

Kostarika se stala první středoamerickou zemí, z níž se začala vyvážet do světa káva, což dodnes táhne kostarické hospodářství. Tato země má úrodnou, dopře propustnou půdu sopečného původu. Kávovník sem dovezli mořeplavci z Kuby v roce 1779. V Kostarice je dnes velmi dobře organizovaná velkovýroba kávovníkových bobů. Technologické zpracování využívá mokré i suché metody. Kvalitní káva pak tvoří čtvrtinu výnosu ze zahraničního obchodu. Kostarika profituje i z významného výzkumného střediska pro zemědělství. Zajímavostí jistě je, že v Kostarice pěstují výhradně arabiku, pěstování robusty je totiž v zemi zakázané. Kvalitní kostarická káva se označuje SHB a znamená to Stricly Hard Bean. Jsou to zrna pěstovaná v nadmořské výšce nad 1500m nad mořem.  Zrna kostarické kávy mají správnou kyselost, kořenité aroma spojené s plnou, ušlechtilou chutí. Jižně od hlavního města San Jose se rozprostírá Tarrazu, jedna z nejproslulejších oblastí pěstování kávovníků v zemi. Na plantáži La Minita, kterou už po tři generace vlastní britská rodina McAlpin se pěstují kávovníková zrna s označením La Minita Tarrazu. Tato káva je navíc biologická, to znamená, že ji britové pěstují bez chemických postřiků a hnojiv. Sbírají a třídí se pak zásadně jen ručním způsobem.
Produkční oblasti: Heredia, Sarchi, San Carlos, Puntarenas, San Ramon, Alejuela, atd.
Všechny druhy zrn, které neodpovídají vysokým nárokům na kvalitu, jsou označeny na obale modrou barvou a smí se prodávat jen na domácím trhu. Spotřeba kávy na obyvatele je v Kostarice v porovnání s Itálií a USA až dvojnásobná.

MEXIKO

Velké plantáže dnes v Mexiku nehledejte. Většina kávy totiž pochází od drobných farmářů. Rozlehlé plantáže, kdysi dominující místnímu kávovému průmyslu, jsou už dnes minulostí. Další zajímavostí Mexika je to, že Mexičané už několik desítek let úspěšně zpracovávají biologicky pěstovaná kávová zrna. Káva se pěstuje v nadmořské výšce 1500 - 2000m na mexických vysočinách. Biologicky vypěstovaná kávová zrna mají obvykle označení Demeter a Pluma Coixtepec. Mexická zrna jsu většinou velkozrná. Kávovníková zrna označována jako Maragogype jsou obří a podlouhlá. Za nejlepší jsou považována Luquidamabar MS. Pro svou měkkost se však nehodí k dlouhodobému skladování, protože ztrácejí na barvě, vlhkosti, ale také na jakosti. K hlavním druhům kávovníkových rostlin v Mexiku patří coatepec, který se používá hlavně do dražších druhů směsí. Dále jsou to například hurusca, orizaba nebp cordoba. Zrna jsou označována podle nadmořské výšky, ve které se pěstují. To znamená: G.W. je v 600-750m n.m., P.W. rostou v 700-1000m n.m., H.G. se pěstují v 1000-1600m n.m. a nakonec S.H.G., která se pěstují nejvýše, a sice v 1700m n.m. Pěstitelské oblasti:  Chiapas, Vera Crus, Oaxaca, Puebla, Guerrero, Hidalgo, San Luis, Jalisco, Tabasco, Colima a jiné.

NICARAGUA

Káva se začala v této středoamerické republice pěstovat na konci 19st. Místní obyvatelé pěstují kávovník arabský v různých provedeních, kterému zdejší podmínky s vyšší nadmořskou výškou relativně vyhovují. Nicaragua je vysoce zemědělská země, která výbornou kávu nejen pěstuje, ale také vyváží do všech koutů světa spolu se zlatem nebo ananasy. V současné době se v Nicaragui káva pěstuje těmi nejmodernějšími metodami. Zrna se zpracovávají suchou i mokrou metodou. A jak už bylo řečeno, někteří odborníci směle tvrdí, že nicaragujská kávovníková zrna patří mezi nejjemnější na světě. Jsou prý lahoná, chuťově vyvážená a velmi aromatická.
Jakost zrn bývá označována podle nadmořské výšky jako:
- central standard low grown - 500-1500m n.m.
- central bueno lavado medium grown - 1000-1300m n.m.
- central altura high grown - 1300-1500m n.m.
- central estrictamente altura - S.H.G. - 1500-2000m n. m.
- maragogyp - jemně praná S.H.G.
Přeposlední z jmenovaných zrn, tedy central estrictamente altura jsou považována za to nejlepší, co může Nicaragua z kávy nabídnout. Mají vyváženou chuť, příjemnou kyselost a lahodnou vůni. Jako Maragogyp jsou označovaná jemně praná, velká zrna S.H.G. Nejznámnější produkční oblasti jsou: Managua, Matagalpa nebo Jinotega, ale káva se pěstuje i na místech jako je Madriz nebo Nieva Segovia. Zrna kávobníků jsou vyvážena z přístavů Cortino San Juan a Purto Sandino.

PAPUA NEW GUINEA

Na ostrovním státě Papu-Nová Guinea slovo káva před padesáti lety téměř neznali. Arabica a robusta se zde totiž pěstují až od roku 1950. Plantáže jsou složeny z keňských odrůd kávovníků. Asi 75% z celé úrody přitom pochází z malých domorodých farem, které se rozprostírají na malých horských mýtinách. Ty jsou tak hluboko v lesních porostech, že jsou lidem téměř nepřístupné, natož pak nějaké technice a mechanizaci. Kávová zrna jsou pěstována v převážné míře biologickým způsobem, protož doprava hnojiv a pesticidů na vzdálené farmy je finančně velmi náročná. Produkce kávových bobulí je důležitým hospodářským prvkem krajiny. Na jejich výrobě se přímo nebo nepřímo podílí více než milion obyvatel, což je asi pětina všech obyvatel země. Arabika se pěstuje v oblastech: Goroka, Mont-Haugen, Kundiawa, Finschhafen, Huonpenensula, Moroba a Bulolo. Robusta se pěstuje v oblastech: Maprik, Popondetta. Nepříznivé povětrnostní podmínky, které v 80.letech postihly Brazílii, pomohly vzestupu produkce na Papui Nové Guinei. To s sebou ale přineslo velké negativum, a sice růst nadvýroby a zanedbávání jakostní kontroly. Jakostní kávová zrna byla do té doby označována jako trhová třída Y. Jejich kvalita však ohromně klesla a nikdo už o ně neměl zájem. Zrna nízké kvality pokazila vysoký standard třídy Y a úroda kávy byla pomalu téměř neprodejná. Vláda však zasáhla a zavedla nové rozdělění, kávová třída Y na čas úplně znizela z trhu. Za jakostní zrna teď obchodníci začali platit špičkové ceny. Trh se stabilizoval a odběratel se do země vrátili stejně tak jako trhová třída Y. Některá kávová zrna zde vypěstovaná jsou prý báječná, jejich kvalita je všal nestabilní. Posbíraná zrna mívají různý stupeň zralosti a rozličnou velikost. Guinejká káva je jako bonboniéra - člověk nikdy neví, co ochutná.

SALVADOR

Salvador je přímořský stát ve Střední Americe na pobřeží Tichého oceánu. Jeho sousedy jsou Guatemala na severozápadě a Honduras na severovýchodě, vody oceánu ho omývají z jihu. Salvador je jedna z nejmenších zemí ve Střední Americe, ale má nejvíce obyvatel z nichž více než třetina pracuje v zemědělství. Nejdůležitější pro vývoz je káva, která tvoří 65%, dále pak cukr a bavlna. První kávovníky v této zemi byly vysazeny indiány v Ahuachapaně v roce 1830. Ty pocházely z Hondurasu, o deset let později k nim přibyly kávovníky z Kuby.
Pěstuje se arabika v několika variantách. Kávovníková zrna se zpracovávají suchou i mokrou technologií.
Nejlepší úroda se vyváží od ledna do března a největším odběratelem je Německo. Salvadorská káva je plná, aromatická, čistá s jemnou kyselostí. Stejně jako v Kostarice a Guatemale se kvalita hodnotí podle nadmořské výšky plantáží. Hlavní město San Salvador je v zemi také centrem obchodu právě s kávovníkovými zrny. Nejznámnější značkou s certifikátem od Organic Certified Institute of america jsou zrna pod označením Pipil, což v jazyce starých aztéků  a mayů znamenalo káva. Mimořádnou odrůdou je Pacamara, hybrid z Pacas a Maragogype.  Produkční oblasti: Santa Anna, Ahuachapan, Sonsonate, La Libertat, San Salvador, La Paz, San Vincente

TANZÁNIE

Tanzanská republika se rozkládá ve východní Africe a skládá se z pevninské části bývalé Tanganiky, přilehlých ostrovů Zanzibar a Pemba v Indickém oceánu. Počátky pěstování kávovníků robusty se datují do poloviny 17. st., kdy byly dovezeny jezuity z Konga. Misionáři se v roce 1893 hlavní mírou přičinili o velkoplošné pěstování v této zemi. Dnes se tu pěstuje převážně arabika (75%), která se zpracovává mokrým způsobem, robusta a značné množství perlových zrn. Zpracování a úprava kávovníkových zrn se provádí centrálně ve městě Moshi. Kávovníkové zrno je důležitým exportním artiklem národního hospodářství země. Kávový průmysl však velmi trpí politickou nestabilitou. V současnosti až okolo 85% produkce zabezpečují drobní farmáři a mnozí z nich jsou sdruženi a organizováni v družstvech. Nejdůležitějším družstevním sdružením je Kilimanjáro Cooperative Union (K.N.U.O.). Nejlepší tanzanská kávová zrna jsou znamenitá v šálku, s jedinečnou kěkkou kyselostí a vynikajícím aroma. Takové jsou například zrna pod označením ChagaAA z oblasti Moshi. Robusta se pěstuje v oblastech: Bukoba, Lisanbara, Karagwe, Biharamulo a Langa. Zrna neprané arabiky pěstují v oblasti Bukoba a prané arabiky v oblasti Moshi (Kilimanjáro), Miru, Aldeani, Songea, Rungwui, Mbeya.