DRUHY KÁVY

Aromatizovaná káva

Ochucování kávy našlo poprvé místo na trhu v 70. letech 20. století ve Spojených státech. Ochucování se používá především u levnějších odrůd, které mají zrna slabší kvality. Zrna se před upražením postříkají nosným olejem a po upražení se ochutí různými aromatickými látkami, které jsou syntetické anebo přírodně identické. Nejčastěji používanými ochucovadly jsou mandle, čokoláda, amaretto, máta, skořice, kardamom, nejrůznější oříškové příchutě, mandle, muškátový oříšek a moka. Také jsou často používané ovocné příchutě, především malinové, banánové, pomerančové a citrónové.

 

V Arabských zemích je velmi oblíbený kardamom, který překryje hořkou chuť silné kávy. Také je možné společně s kardamomem přidávat malé množství šafránu. Pro Itálii je typická skořice, v Mexiku se přidává kromě cukru a skořice i hřebíček a v Belgii je nejvyhledávanějším ochucovadlem čokoláda. Ta se dodává ke kávě balená anebo se v nápoji přímo rozpustí. V Rakousku bývá zvykem do vídeňské kávy přidávat malé množství sušených fíků. Velmi lahodné jsou kávové nápoje v kombinaci s malým množstvím alkoholu. Opět má každá země trochu jinou kulturu a tedy i jiný druh alkoholu, který je charakteristický pro danou oblast. Ve Francii se například káva dochucuje likéry, calvadosem, jablečným normandským brandy anebo cognacem. V Řecku se používá anýzový likér „ouzo“. Švýcaři přidávají nápoj vyrobený z třešní (tzv. „kirsch“); v Británii je typická whisky (často irská nebo skotská). Obyvatelé Belgie mají jako své oblíbené ochucovadlo hruškovici. Pikantní chuť může kávě dodat i plátek citronu anebo pomeranče; lidé zabývající se zdravou výživou doporučují místo cukru sladit medem.

Ale zcela nejběžnějším aromátem kávy je všeobecně rozšířené mléko, které se má používat výhradně se sníženou tučností, protože tuk překryje jemné chuťové nuance spařené kávy. Historické prameny uvádí, že káva s mlékem se pila už od konce 17. století a dnes zažívá velký rozmach v Evropě i Americe. Existují však také země, kde se mléko do kávy nikdy nepřidává a těmi jsou Jemen a Etiopie, odkud původně kávovník pochází. Také se káva s mlékem nepije ani v Turecku. Na světě je tedy velmi mnoho způsobů pití kávy. Ve Švýcarsku je například oblíbená ořechová káva, do které se ořechy nepřidávají. Přesto jsou z kávy Café noisette cítit, protože jde o silně extrahovanou přefiltrovanou kávu, která je ochucena třešňovicí a smetanou. V Dánsku si můžete dát Kopenhagen, která chutná po skořici a hřebíčku, je sladká a podává se s rumem. Obdobná káva se jmenuje v Německu Farizejská káva.

A ve vzdálených a pro nás exotických zemích i káva voní exotikou. V Tunisku se káva podává s vůní pomerančových květů, v Maroku se pije instantní káva, do které se přidávají plátky z pomeranče a pomerančová šťáva. Na Havaji můžeme dostat kávu posypanou kokosovou moučkou a brazilskou specialitou je zase kakaová káva. Jde o velmi kalorickou sladkou kávu, ochucenou kakaovým likérem a nezbytným kopcem šlehačky. Aromatizování kávy může mít často i jiné důvody než ozvláštnit již dobrou kávu. Kávy se často stříkají chemicky, aby se zakryla nekvalitní káva – aby voněla i když není čerstvá, ale na chuti to bohužel nic nespraví. U instantních káv je aromatizace dokonce nutností, protože jinak by vůbec chutí nepřipomínala kávu. Když jsou kávy aromatizovány, tak se aroma často zachytí i na mlýnku či kávovaru a nejde smýt. Zůstává na přístrojích a po nějaké době se začne rozkládat a přístroj proto může začít páchnout apod.

Instantní káva

Instantní káva byla vynalezena koncem 19. století, ale rozšíření se dočkala až za první světové války a to díky vojákům na frontě, kde byla káva součástí jídla pro armádu. První rozmach prodeje přišel roku 1938 až s označením Nescafé, které je používáno dodnes. Kvalita instantních káv stále stoupá, takže dnes je možné připravit celkem chutný nápoj přibližující se chutí klasické kávě. Instantní káva si získala oblibu možná právě pro svou jednoduchou přípravu a to i za cenu toho, že výsledný nápoj je se zrnkovou kávou nesrovnatelný. Dnes jsou i země, kde se téměř pije jen káva rozpustná – téměř v celé Skandinávii, z které vybočuje Finsko, kde jsou konzumenti velmi nároční a preferují zrnkovou kávu. Ale třeba ve Velké Británii je zastoupení instantní kávy 80 % spotřeby a i u nás v posledních letech její spotřeba stoupá. Káva se vyrábí sušením vyextrahovaných mletých pražených zrn kávovníku. Silný kávový extrakt se z vysokých teplot (až 100 °C) zprudka zchlazuje na 4 °C. Právě na zchlazení je závislá další kvalita kávy.

Káva se potom suší a to hned dvěma způsoby. Při prvním z nich se silný kávový extrakt rozprašuje pod tlakem na stěny vyhřívaných bubnů a odtud padá usušená v podobě zrnek dolů. Tato metoda je velmi často používána pro svou ekonomickou nenáročnost. Druhým způsobem je vymrazování ve vakuu, vlivem kterého se při nízkých teplotách odpaří veškerá zbytková vlhkost.

Do obchodních sítí se instantní káva dodává ve formě prášku anebo granulí.

V Evropě se k výrobě tohoto druhu kávy používají méně kvalitní zrna robusty (v některých jihoamerických státech se rozpustná káva vyrábí z druhů arabiky, nicméně i přes to je výroba instantní kávy mnohem dražší než kávy zrnkové. To také z důvodu, že na výrobu kilogramu rozpustné kávy je potřeba mnohem více zelených kávových zrn, než na výrobu pražené kávy.

Proto, aby se z instantní kávy stal nápoj alespoň vzdáleně připomínající chuť a vůni kávy, je ho nutno chemicky aromatizovat, protože samotná instantní káva nevoní. Instantní kávy, které nabízíme my jsou nearomatizované. Takže, někteří zákazníci říkají, že tato instantní káva zvláštně voní. Na trhu se můžeme setkat i s nepravou instantní kávou – a to v případě, že je k pravému extraktu přimíchá určitý podíl kávovin, jako jsou obilniny, cikorka, prášek z mletých fíků apod. Dle normy je to dovoleno pouze v případě, že je na obalu uvedeno, že se jedná o směs kávového a kávovinového extraktu. Na obalech rozpustných kávových přípravků musí být také uveden způsob úpravy a návod k použití.

Nejdražší kávy světa

Zajisté nás občas zláká ochutnat nějakou výjimečnou a jedinečnou kávu, některou z nejdražších káv na světě. Například můžeme zmínit kávu Kopi Luwak, která se nesklízí zcela běžným způsobem na plantážích. Její nenapodobitelná chuť je oceňována všemi znalci, ovšem někdy jen do doby, než zjistí, jak vzniká její nenapodobitelné aroma. Jméno „luwak“ totiž v Indonésii patří jednomu kunovitému zvířátku, cibetce. Ta se živí hmyzem a tropickými plody, ale také plody kávovníku, které prochází jejím trávicím traktem. V trusu tohoto zvířátka zůstávají peckovice kávovníku a tak po nich denně pátrají sběrači. Když je naleznou, odstraní obal a tradičním způsobem upraží nepoškozená kávovníková zrna. Cena kávy za kilogram se pohybuje kolem tisíce dolarů a tak může být právem tato káva považována za nejdražší kávu na světě.

Vědci se pokoušeli zjistit proč má káva tak netradiční a nesmírně aromatickou chuť. Nejprve byla cibetka považována za „odborníka“, který si vybírá jenom ty nejlepší zrna kávovníku, ale pak se zjistilo, že je tomu jinak. Vědci z Ontaria přišli na to, že trávením v žaludku cibetky probíhá v podstatě fermentační proces, který je způsoben bakteriemi (hlavně bakterie kyseliny mléčné) a enzymy, které promění proteiny na malé molekuly a tím se ztratí z kávy některé hořké látky. Od konce 19. století, kdy byla káva uvedena na trh, vznikaly pokusy chovat cibetku v zajetí a pokusit se tak o jakousi velkovýrobu, ale cibetky v zajetí se odmítají kávou živit. Proto je stále produkce této kávy stále nízká.Dnes se už sice daří chovat cibetku uměle, ale přesto se dělají aromatizované kopie a vlastně jen 5 % kávy Kopi Luwak je opravdu z cibetky, zbytek je totiž pančován. Proto při koupi této kávy je nutností vyhledat renomovaného obchodníka s přímými obchodními styky, protože jinak se nám může stát, že narazíme jen na předraženou náhražku této kvalitní kávy. A jak tedy chutná? Její chuť je popisována jako velmi kořeněná, s velice příjemnou a lehkou příchutí čokolády a karamelu.

Mezi další skvělé kávy jistojistě patří i Jamaica Blue Mountain, která je už ale pěstována na plantážích a sklízena tradičním způsobem. Je to velmi ušlechtilý druh, který pochází z ostrova Jamajka, kde se pěstuje v oblastech s nadmořskou výškou okolo 2000 metrů. Typická jsou pro ni větší, tmavě modrozelená zrna. Káva vyniká jemnou kyselostí a bohatou oříškovou chutí. Nejlepší je středně upražená a je ceněna především pro sytou a zároveň delikátní vůni. Většina produkce této kávy skončí na japonském trhu, kde je velmi vyhledávaným druhem. U nás se dá samozřejmě také sehnat, ale velmi pravděpodobně se nebude jednat o ty nejkvalitnější druhy.

Do třetice všeho nejlepšího zmíníme kávu Kona, která je pěstována na havajských plantážích, na vulkanické půdě svahů sopky Mauna Loa. Jsou zde ideální podmínky pro její pěstování – je zde vyvážený poměr srážek, slunečního záření a pravidelná odpolední oblačnost zastiňující kávovníky před prudkým sluncem. Káva má špičkovou kvalitu a je proslulá svým jedinečným aroma, má vynikající měkkou chuť s oříškovou příchutí, decentní a bohatou kyselost.

Kávové směsi

Nabídka kávy v našich běžných obchodech není příliš pestrá – značky spolu nesoupeří kvalitou, ale cenou. Čistě druhy kávy jsou tak v dostání pouze ve specializovaných obchodech a nám jsou tak nabízeny převážně směsi kávy. Je nelehké se v nich dobře vyznat, zahrnují totiž kávy od tradičních až po exotické; obsahují zrna z různých zemí. Káva v supermarketech bývá často stará a nekvalitní. Za označením „směs kávy“ se povětšinou skrývá malé množství arabiky doplněné o hodně robusty a snaha prodat co nejlevnější kávu za co nejvyšší cenu, která je odůvodněna značkou výrobce kávy. Směsi káv se skládají z více druhů zrn a správné kombinace mezi nimi se dá docílit harmonické a ucelené chuti, k čemuž je ale zapotřebí velkých zkušeností a znalostí jednotlivých surovin. Ale přesto i jednodruhové kávy dokáží být velmi harmonické a chuťově vytříbené již od „matky přírody“ a často tomu i tak bývá. Pro snížení ceny se často míchá arabika s robustou, která ji sníží dostatečně, ale výsledkem je směs pouze průměrné nebo velmi podprůměrné kvality. Při dlouhém skladování se tak může chuť arabiky vyprchat a zůstat tak jenom vlastnosti robusty. Zdá se, že robusta nemusí být v kávových směsích na škodu – například italská 100 % arabika může podle zákona obsahovat až 10 % robusty. Robusta se ale do kávy přidává kvůli pěně, když je káva starší. Obecně ale mají Italové rádi hořčí kávu, takže jsou robustě o něco málo více nakloněni a jsou ochotni, i když je to na úkor chuti a kvality.

Pojďme se tedy podívat na nejčastější směsi káv poněkud blíže, abychom dostali zběžný přehled, než vstoupíme do obchodu s přáním koupit si nějakou dobrou kávu. Za prvé zmiňme kávu kolumbijskou, kde nejkvalitnější káva pochází z andských plantáží. Kávy z Kolumbie mívají dobrou kyselost a čisté aroma, některé druhy mohou mít lehce oříškovou chuť. Nejlepší jsou středně pražené. Káva z Afriky je chuti pikantní, má jemnou kyselost a jemnou vůni s lehkou ovocnou příchutí. Většinou tvoří dobré směsi kávy.
 Kubánská káva je sladká a lahodná, má jemnou kouřovou vůni cedrového dřeva. Středně silné pražení zvýrazňuje její vůni. Tato káva je vyhledávána především Japonci, v Evropě se k naší škodě vyskytuje zřídka. Na našem kávovém trhu se můžeme setkat s různými druhy kávových směsí, jejichž chuť je rozmanitá díky namíchaným druhům zrn. Například Kostarická káva je jemná a má ořechovou příchuť, Etiopská Mocha je hladká a vyzrálá a doporučuje se její pití po jídle. Stejně tak po jídle je vhodná Jávská káva, vyznačuje se lehkou kouřovou příchutí.

Mezi nejlepší kávy na světě patří jamajská Blue Mountain, je zároveň i nejdražší kávou, 98 % čisté kávy se dováží do Japonska, ostatní 2 % se dávají do směsí. Speciálně u této kávy je třeba dávat pozor na její napodobeniny, pravá Blue Mountain má osvědčení od Jamajské komise kávového průmyslu. Mezi silnější kávy patří například káva Honduras, Uganda nebo Madagaskar, poslední jmenovaná má vysoký obsah kofeinu a hodí se dobře na přípravu silného „turka“. Také káva Guatemala a Cuba patří mezi silné středoamerické kávy s plnou chutí, které mají výrazně povzbuzující účinky. Ještě silnější je Tanzanijská, má výraznou a vyrovnanou chuť. Nejlepší ze všech asijských káv je káva z Indie , je to káva s nižším obsahem kofeinu, má jemnou chuť a měděnou barvu. Mezi vysoce kvalitní kávy patří i Brazilská Santos, která se pěstuje v půdě bohaté na obsah železa, má plnou a hladkou chuť s minimální kyselostí. Také káva Sumatra je pouze mírně nakyslá, ale má velmi silnou chuť a je pražená do tmava.- Je potřeba si ujasnit pojem kyselost, která je zmiňována u většiny druhů káv. Nelze si ji v žádném případě plést se „zkyslostí“. Kyselost kávy určuje a charakterizuje její kvalitu, u kávy je žádoucí, protože bez ní by káva byla chuťově chudá a plochá.  Jak je patrné, každá káva má jinou chuť a při tvorbě směsí je třeba brát v úvahu všechny vlastnosti, není problémem namíchat hodně směsí, ale ne vždy je výsledný efekt takový, aby směs měla vyváženou chuť a vůni. Namíchat dobrou směs bývá opravdu uměním.

Biokáva

Nejenom v zemích západní Evropy jsou biopotraviny středem zájmu, ale získávají si značnou oblibu i v Čechách. Snahou nejrůznějších kampaní ekologických firem je přesvědčit nás, že by se biopotraviny měly stát běžnou součástí našeho života – součástí zdravého životního stylu. V prospěch biopotravin hovoří především fakt, že jsou produkovány v souladu s přírodními principy na ekologických farmách a při pěstování se nepoužívají žádné chemické prostředky ani umělá hnojiva. Což občas vyvolá u spotřebitelů obavu, zda chemicky neošetřené potraviny neobsahují například plísně. Na základě výzkumů, které byly provedeny v několika zemích Evropské unie, byl zjištěn překvapivý fakt, že naopak používání pesticidů může být pro rostlinu natolik stresujícím faktorem, že právě v důsledku toho se u nich mohou ve zvýšené míře vyskytnout mykotoxiny. Rovněž bylo prokázáno, že výskyt těchto plísní souvisí více se špatným uskladněním potravin, nežli v samotném způsobu pěstování. Potraviny bez chemických konzervantů mívají kratší dobu trvanlivosti než potraviny z konvenčních obchodů. Biopotraviny jsou pod neustálou kontrolou a producenti těchto potravin musí splňovat přísné podmínky a požadavky, aby mohli obdržet certifikát, na jehož základě mohou používat ochrannou známku a logo BIO. Přísné sledování produkce biopotravin dává záruku udržení jejich vysoké kvality.

V biokvalitě mohou být téměř všechny potraviny a je tedy mylná domněnka, že jsou vhodné jen pro makrobiotiky anebo vegetariány. Na trhu biopotravin je běžně dostupné máslo, sýry, maso, zelenina a další. Nikoho tedy zřejmě nepřekvapí, že je i biokáva a biokakao. Existuje mnoho důvodů proč volit biopotraviny a to přesto, že jejich cena je poněkud vyšší než u obdobných potravin v konvenčních obchodech. Důvodů pro jejich vyšší cenu je podle dodavatelů několik, i když to nemusí být pravdy. Zahrnuje prý hlavně celkové vyšší náklady během celé produkční doby, výrazný podíl ruční práce a vyšší náklady spojené s certifikací. Zanedbatelné podle nich nejsou ani nižší výnosy a celkově delší doba růstu plodin, která je přirozená a není žádnými prostředky urychlována. Cena biopotravin by měla odrážet reálnou cenu pravých přírodních potravin a je v ní zohledněna i ochrana přírodních zdrojů a lidského zdraví.Dnes je totiž filozofie taková, že za bio je si nutné připlatit. Dříve tomu přeci tak ale nebylo – všechno bylo před sto lety bio, proto by se mělo spíše za nebio platit méně, když je v tom neustále chemie, která snižuje cenu těch potravin. Problémy s certifikací jsou spíše v tom, že každá země má nějaký jiný certifikát (u nás je to třeba např. Zebra) a káva z jiné země má také její vlastní organic certifikát, nám to ale nestačí a proto potřebujeme kvůli reklamě certifikát BIO. Ale zpět k biokávě, která je pěstována a odebírána z prověřených ekologických farem a bývá velmi často zcela zpracována v zemi původu. Káva pochází z mlžných pralesů vysokohorských oblastí, především ze zemí Jižní a Střední Ameriky a Afriky a to hlavně z Etiopie, která je pravlastí kávovníku. Je pěstována na vybraných plantážích bez použití chemických přípravků. Nejkvalitnější kávová zrna vybraných druhů arabiky i robusty jsou sklízeny převážně ručním sběrem a zpracovávány co nejšetrnějšími metodami. Kávy jsou hodnoceny pěti stupni chuti od nejjemnější po velmi silnou. Vybrané kávy mají charakteristické chutě, které jsou typické pro oblasti, ze kterých káva pochází. Producenti biopotravin hospodaří způsobem, který je velmi šetrný k životnímu prostředí a zachovává přirozený ekosystém, v plodinách se nehromadí zbytky hnojiv a postřiků jako u běžných, konvenčně pěstovaných plodin. Biokáva stejně tak, jako ostatní biopotraviny, musí splňovat všechny požadavky na bezpečnost a nezávadnost.

Proč tedy kupovat kávu organic anebo Bio? Především proto, že biopotraviny jsou zdravější, v důsledku přirozeného pěstování obsahují více zdraví prospěšných látek, než potraviny z konvenčního zemědělství. Také při pěstování kávovníků jsou brány v úvahu přirozené a nejoptimálnější podmínky a plodiny nejsou vystavovány působení chemických látek. Nepoužívají se pesticidy ani herbicidy, zakázané je také používání umělých hnojiv. V důsledku toho také nedochází ke kontaminaci spodních a povrchových vod. Při sběru zralých kávových bobulí je upřednostňován ruční sběr před mechanickým. Ekoproducenti využívají tradičních metod pěstování plodin a tím se jim daří zachovávat přirozenou obnovu úrodnosti půdy. Kromě uvedených pozitiv, která mají biopotraviny na životní prostředí a zdraví spotřebitelů, je v neposlední řadě i fakt, který vyzdvihuje právem biopotraviny na pomyslný nejvyšší stupínek, a tím je jejich chuť. Skutečně, biopotraviny lépe chutnají, překypují rozmanitými chutěmi a rovněž tak i kávy BIO mají specifickou chuť, která je lahodná i bez přídavku aromat. Biokávy se prodávají v mleté, nemleté i instantní formě, jsou vhodné jak na přípravu v překapávačích tak i pro zalévanou kávu. Mají širokou škálu chutí a uspokojí i nejnáročnějšího spotřebitele. Každý si může vybrat tu „svou“ kávu, na trhu jsou výrazné aromatické kávy jemných chutí i kávy silné a tmavé. Kdo při přípravě holduje kapučinu, může sáhnout po Bio Fair Trade cappuccino. Nicméně bohužel i u biokáv a organic kávy je dobré dát pozor na její čerstvost, protože to, že je to bio ještě její čerstvost samo o sobě nezaručuje. Podívejte se tedy na datum pražení kávy a pokud bude starší než dva měsíce, tak je káva prostě stará a již nebude tak dobrá jak by mohla být. 

Bezkofeinová káva

Káva bez kofeinu se podílí pouhými 10% na světové spotřebě kávy. Názory na ni se různí a je jasné, že milovníkům zrnkové kávy ani moc chutnat nemůže, má totiž zcela nesrovnatelnou chuť s kávou kofeinovou. Odstraněním kofeinu se zároveň z kávy odstraní i chuťové a aromatické složky. Dále většina bezkofeinových káv obsahuje větší množství chemických příměsí a nepřírodních látek. Ale jak se taková káva bez kofeinu vyrábí? Existují dva způsoby jak odstranit kofein z kávy. Jedním z nich je odstraňování pomocí organických rozpouštědel. Zelené zrno se nejprve napaří (rozevře se) a pak se namáčí v rozpouštědle, kde nastává vyluhování kofeinu. Při druhém postupu vodní lázeň vymývá všechny látky rozpustné ve vodě; ve filtru z aktivního uhlí se kofein z vody vyloučí a kávová zrna se pak suší ve speciálních nádržích. Zbytková voda se zbývajícími aromatickými látkami se odpaří na koncentrát a tím se káva postříká. Tento způsob je poměrně nákladný, a je znám jako tzv. švýcarská „mokrá“ metoda. Obě metody odstraní z kávových zrn až 97 % kofeinu. Jeden šálek bezkofeinové kávy obsahuje 1-5 mg kofeinu a jeho obsah závisí především na způsobu přípravy kávy a na síle výsledného extraktu.

Zatím je bohužel pravdou, že bezkofeinová káva obsahuje mnoho chemických příměsí. Ale máme pro lidi, kteří si nemohou ze zdravotních anebo jiných důvodů kofeinovou kávu dovolit, dobrou zprávu. Brazilští vědci totiž objevili kávovník, jehož zrna neobsahují kofein, který roste divoce v oblasti Etiopie. Etiopská bezkofeinová káva nebyla vypěstována pro komerční účely a tak je otázkou, kolik do budoucna vynese. Ovšem vědecký tým zabývající se touto problematikou zkouší křížit kávovník bez kofeinu s výnosnými druhy arabiky a vyšlechtit tak druh, jenž by zajistil vyšší výnosy. A ještě jedna zajímavost, která souvisí s bezkofeinovou kávou – v roce 1962 byl v Čechách udělen patent na technologickou přípravu bezkofeinové kávy panu Zdeňku Žáčkovi, významnému odborníku na kávu.

Fair Trade káva

Označení Fair Trade, tedy „spravedlivý obchod“, získává dnes na značné popularitě. Fair Trade je nyní značkou, která dává pěstitelům z rozvojových zemí šanci vymanit se z chudoby a bídy. Cílem projektu je poskytovat „férové“ obchodní podmínky, při kterých se ale zároveň klade důraz na dodržování základních pravidel pracovního práva a také ochrany životního prostředí. Fair Trade je celosvětovým hnutím, které se snaží vrátit základní etická pravidla, odstraňuje dětskou práci a dává lidem možnost spravedlivého výdělku.

 

Zakoupením této značky dává spotřebitel prostor k jinému způsobu obchodování a to díky informacím o situaci malých pěstitelů a řemeslníků z rozvojových zemí. Pokud se zákazník rozhodne pro Fair Trade, podporuje výrobce v rozvojových zemích, dává jim šanci žít v lepších a důstojnějších podmínkách a navíc získá i velmi kvalitní výrobek za odpovídající cenu. Sortiment Fair Trade výrobků je poměrně široký; zahrnuje kávu, čaj, kakao, čokoládu, třtinový cukr, sušené ovoce, banány, med, ořechy, ovocné šťávy, žvýkačky a další potraviny.

Tyto výrobky mají udělenu ochrannou známku „Fair Trade“ (vlevo obrázek na černém podkladu a v pravé části text „Podpora výrobců v méně rozvinutých zemích“). Známka bývá viditelně umístěná na obalu výrobku a je zárukou původu zboží. Vybraným výrobkům ji uděluje certifikační organizace FLO. Udělit tuto certifikaci je u nás v tuto chvíli velmi težké. Přece jenom jde vždy a a pouze jen o obchod. Některé firmy tedy dodržují pravidla férového obchodu. A používají jiná loga na svých produktech, než je logo uvedené výše. Součástí nabídky jsou rovněž výrobky z řemeslných a uměleckých dílen. Tyto, ale na rozdíl od potravin, nenesou ochrannou známku „Fair Trade“. Mezi tyto výrobky patří keramika, sklo, šperky, hudební nástroje, hračky, ozdobné předměty a doplňky. Produkty Fair Trade se dnes dají koupit jak ve specializovaných obchůdcích, tak i v běžných obchodech, které neustále sortiment zboží rozšiřují. Evropské Fair Trade organizace mají v rozvojových zemích své stálé partnery, od kterých výrobky odebírají. Jsou to nejen družstva, sdružující třeba i několik desítek tisíc drobných pěstitelů kakaa, ale mohou to být i malé řemeslné dílny s pouhými několika desítkami členů. Fair Trade organizace mohou vyhledávat nové partnery pouze v případě, když se díky vzrůstajícímu zájmu spotřebitelů zvyšuje poptávka po Fair Trade výrobcích. Cena těchto výrobků je možná o něco vyšší, protože se v ní odráží ekologicky šetrnější výrobní postupy, ale to není jediným důvodem pro zvýšení ceny. Fair Trade výrobky mají zároveň velice dobrou kvalitu. Jejich cena bývá ovšem téměř srovnatelná tam, kde se v konvenčním obchodě jedná o prodej kvalitních sypaných čajů nebo nejkvalitnějších druhů káv. Vzhledem k tomu, že na světových burzách kávy její cena od období přelomu století neustále klesá a v poslední době už téměř ani nestačí pokrývat náklady na její vypěstování, je jedinou šancí pro malé pěstitele zapojení se do programu Fair Trade. Ale situace se tím často bohužel vlastně neřeší, přestože o pomoc lidem v rozvojových státech jistě jde, ale přirážka na fairtrade je několikanásobně vyšší než je reálná pomoc v rozvojových zemích. Proto se daří obchodníků na fairtrade kávě mnohonásobně vydělat. Nakonec se opět dostáváme ke stejnému problému jako u bio nebo organic káv – ač se dříve jednalo o kvalitní a čerstvé kávy, tak teď podléhá negativním trendům obchodu a dostanete sice kávu kvalitní, ale bohužel již nebývá čerstvá anebo dokonce datum pražení chybí.