VÁNOCE
Vánoce jsou křesťanskými svátky, které každoročně oslavují zrození Ježíše Nazarethského. Na jejich počest se konají speciální bohoslužby. Roku 354, byly Vánoce, jakožto křesťanský svátek, oficiálně uznány papežem Liberiusem a to k datu 25. prosince. Poněvadž se pravoslavná církev řídí juliánským kalendářem, který představuje 14ti denní posun od kalendáře gregoriánského, slaví Vánoce až 7. ledna (tzn. 25. prosince dle gregoriánského kalendáře).Vánoce jsou svátkem narození Páně. Připomínají narození Ježíše Nazarethského, dle Nového Zákona, narozeného v Betlémě. Bohužel přesné datum nám není známo. Marek a Jan jej ve svém evangeliu neuvádějí, avšak zdůrazňují duchovní příbuznost s Janem Baptistou, důležitou osobností Nového Zákona předpovídající příchod Spasitele. Jeho existencí se oba zabývají na začátku svých evangelií. Narození Ježíše se datuje k roku 1 n.l (ten označuje jeho narození, tou dobou rok jako časová jednotka ještě neexistoval) od vrcholného středověku. Poslední studie však ukázaly, že Ježíš se narodil spíše kolem roku 4. př. n. l. Mějme ovšem na paměti, že křesťanská tradice je zde pro připomenutí této události, narození Spasitele, nikoli pro oslavu data samotného. Před Vatikánskou reformou, se slavil 1. leden jako den Ježíšova obřezání. Ježíšovy rodiče se řídily židovským zákonem nařizujícím obřezání dítěte osm dnů po narození. I dnes si pravoslavní připomínají tento svátek. Pro ně je dokonce důležitější než zrození samotné, neboť znamená vstup božského potomka do společenství mužů a tím skutečný začátek křesťanství.
Advent
Advent byl dobou očekávání příchodu Spasitele na svět. Slovo Advent pochází z latiského "adventus", což znamená příchod. Doba adventní byla vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a už od 11. století se její doba trvání ustálila na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem. Byla časem půstu, při kterém se měli lidé namísto požívání nadměrného jídla a pití, věnovat zbožnému rozjímaní. Zakázány byly veškeré zábavy, tanec a zpěv. I tak se o adventu konaly některé lidové obřady, které tento zákaz více méně porušovaly. První adventní neděli navíc začínal liturgický rok. Křesťané totiž odvíjeli čas od narození Krista. Až do třetí adventní neděle byla charakteristickou postní barvou temně fialová, po třetí neděli ji nahradila barva, symbolizující radost, barva růžová. Každá z adventních nedělí měla své lidové označení - železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Advent, tak jak ho známe, začíná čtvrtou něděli před Štědrým večerem, trvá 22 až 28 dní a může připadnout na jakoukoli neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. V průběhu adventu mají svátek někteří důležití svatí, např. sv. Ondřej, sv. Barbora, sv. Mikuláš nebo sv. Lucie.
Sv. Mikuláš
Biskup Mikuláš se narodil 5.12. někdy kolem roku 250 ve městě Pataře, v rodině zbožných a bohatých křesťanů. Po smrti rodičů rozdal velkou část svého majetku chudým a potřebným lidem. Aby unikl projevům vděčnosti, vydal se na pouť do Palestiny. Sv. Mikuláš je patronem námořníků a rybářů, ochráncem převozníků a hlavně dětí.
Silvestr
Poslední prosincový den je zasvěcen památce papeže Silvestra I. Dnes tolik oslavovaný svátek se původně nespojoval se žádnými zvyky a obyčeji. Silvestrovská noc získala na významu až když se v průběhu 16. století ve většině západokřesťanských zemích ustálil gregoriánský kalendář a nový rok připadnul na 1. ledna.